Loupak.cz - Citáty

Ženy a muži žijí na jedné zemi, a přece každý ponechán sám sobě, bez pomoci! Je tohle lidstvo? Kdo se je odvažoval definovat jedním slovem? Žena, až do dnešní doby otrokyně, zůstávala stále naprosto neznámá a všechny domýšlivé psychologické studie dokazovaly jenom lichost vývodů, které sloužily ničím nepodloženým výmyslům spisovatelů a moralistů. A muž, ani ten nechápal sám sebe; zbaven opory ženy, jež by ho doplňovala, byl nucen sám se probíjet životem, sám se radovat a sám bojovat; zbytečně se zřeknuv spontánního úsměvu, který by mu mohl odkrýt smysl krásy celého vesmíru, zůstával slabý nebo krutý, vždy nedokonalý. Žena i muž, oba dva byli každý jiným způsobem hodni politování.

Neexistuje chronické štěstí, tak jako není netající led.

Člověk není líný vůči tomu, co miluje.

Každý básník je do jisté míry reformátor, který se snaží zachránit svět před hříchem ošklivosti.

Manželství může býti nebem, kde je láska a vzájemná úcta, mění se však v peklo, jakmile klesne ke sprostotě.

Chudoba je po všechen čas vlastní sestrou Řecka, statečnost je vlastnost získaná jako plod moudrosti a přísných zákonů, a tou se Řecko brání proti chudobě a tyranii.

Mnohdy je na lásce tragické právě to, že milujeme toho, na něhož nemáme pěkné vzpomínky.

Krása lásky spočívá v pošetilosti srdcí, nikoliv ve snášenlivosti duší.

Vždy jsem byl toho názoru, že každá žena by se měla provdat a žádný muž by se neměl oženit.

Kdo miluje, ten píše po zdech.